Genderově vyvážená cesta do pekel
GENDEROVĚ VYVÁŽENÁ CESTA DO PEKEL
K tomu, aby civilizace přestala být konzistentní a odolná proti vnějším vlivům, bylo v historii použito již mnoho metod. Nejvíce účinné se však ukazály ty, které dovedou postavit proti sobě různé vrstvy obyvatel.
Staromarxisté k tomuto účelu používali společenské třídy, neomarxisté pak vnucenou multi-kulti metodu, která velice spolehlivě vede k něčemu úplně jinému, než k harmonickému soužití mezi kulturami.
Poštvat madší proti starším a děti proti rodičům byl oblíbený způsob jak bolševiků, tak i nacistů, přičemž Lenin ani Hitler nebyli zdaleka první, kterým se to povedlo poměrně snadno a to za pomoci vrozených mechanismů pubertálního vzdoru. Nyní rovněž vstupuje na scénu fenomén, co se dá pro tyto účely použít stejně snadno jako kámen do praku, kterých se u cesty válí dostatek a netřeba je složitě hledat:
Boj pohlaví sice není myšlenka úplně nová, jen její operativní potenciál dozrál díky novým technologiím do masové podoby. A zatímco využívání menšiny LGBT jako munice proti tradiční struktuře společnosti má omezenou účinnost a občas budí i společný pocit odporu, metody jak POŠTVAT ŽENY PROTI MUŽŮM mají mnohem širší záběr i spektrum možností.
Původní myšlenka ženské emancipace jako ostatně spousta jiných pozitivních záměrů v dějinách již dávno zmutovala do maligní formy. Všemožné prosazování kvót na zastoupení v čemkoli už začíná znechucovat i část ženské populace, která si tuto formu pozitivní diskriminace nevyžádala a v některých případech jí dokonce uráží.
České ženy mají naštěstí vůči nově zaváděné ideologii silnější imunitu a větší nadhled, než je tomu západním směrem. Přesto mají snahy sociálního inženýrství i u nás jisté výsledky – pomalu narůstající vzájemnou averzi mezi oběma skupinami i klesající natalitu(obětovanou kariérnímu postupu), aniž by si byla většina zůčastněných vědoma, odkud vlastně vítr vane...
Že by snad šlo o dobrý úmysl všech těch aktivistů a iniciátorů? Jenže i takovými je dlážděna cesta do pekel, zvláště když se objevují dvě na první pohled protichůdné tendence, které paradoxně vůbec nejdou proti sobě, ale ruku v ruce rozkládají přirozenou strukturu společnosti.
První z nich je urputná snaha ignorovat přirozené rozdíly mezi pohlavími, která pomalu přerůstá v jejich postupné vyhlazování v zájmu... no, vlastně čeho?
A na duhou stranu - když je potřeba, tak se rozdíly naopak zdůrazní ve smyslu, že muž má automaticky silnější tělesnou konstituci a proto se musí na ženě dopouštět primárního násilí. Pokud však on sám dostane od ženy pěstí, je to roztomilé, či dokonce žádoucí, neboť se jedná o akt kompenzující jeho nespravedlivě vrozenou dominanci, způsobenou testosteronem.
Přeraženým nosem od hysterické partnerky se muž většinou nechlubí, aby se ještě nedočkal výsměchu od svých jednodušších kamarádů, které v tomto postoji naše pokroková společenost podporuje s dodatkem, že k tomu ženu vyprovokoval svojí brutalitou.
Ano, jde do jisté míry o nadsázku a je jasné, že ještě nejsme tak daleko, že by touto masáží byla ovlivněna dostatečně velká část populace, aby mohlo dojít k nevratným změnám. Bylo tedy nutno přistoupit k dalšímu kroku:
Pokročilá pseudohumanistická výchova dokázala šikovně využít paradoxu, známého, jako - Efekt náhradního viníka – případ, kdy se určitý vzorek žen často i dobrovolně podrobuje islámským pravidlům šaríja, které ženu ponižují už z principu, že má poloviční hodnotu, přičemž se ale za toto ponížení musí někomu pomstít. A ten někdo je pak onen ZLÝ BÍLÝ MUŽ z naší nenáviděné Evropské civilizace. Jak je to možné? Nezáleží tolik na tom, co kdo činí, ale na koho se smí ukázat prstem.
Pro mnoho uší to opět bude znít konspiračně, bohužel náš dosavadní obzor se pomalu naklání a pokud si nedáme pozor, následující vývoj může vypadat následovně:
Přežitý model: Žena – rodička – může dát najevo slabost – nemá projevovat iniciativu – má se spolehnout na muže. Muž – živitel - ochránce – musí projevovat iniciativu - nesmí dát najevo slabost.
Přechodné období: Žena – partnerka – může dávat najevo slabost i projevovat iniciativu. Muž – partner – musí projevovat iniciativu – neměl by dávat najevo slabost(pořád dobře ví, že unavené a raněné kusy se likvidují)
Cílový stav: Žena – mstitelka – musí projevovat iniciativu i slabost v maximálně výhodné kombinaci. Muž – pachatel – musí a zároveň nesmí projevovat iniciativu – za obojí bude trestán – je povinen dát najevo slabost, aby byl odhalen a zlikvidován, jako vadný kus.
Vyjímky z tohoto pravidla jsou opravdoví despotičtí tyrani, vůči kterým si ženy nedovolí projevit jakýkoli odpor, nebo naopak mužské květinky, které si některé mstitelky pěstují jako kompenzaci svého babochlapovství, aby se pak ještě více mstily na těch, kteří do těchto extrémů nepatří. Ti první(d.t.) spadají převážně do nové priviligované menšiny-většiny, která se připravuje na převzetí moci a ti druzí(m.k.) pochopili, že změkčilost je v dané situaci vhodnou metodou přežití ve formě domácích mazlíčků.
Zákonitě pak bude vzrůstat počet nespokojených žen, které ještě nepodlehly indoktrinaci a díky tomu nemohou najít odpovídajícího partnera, neboť nestojí o despoty ani květinky-mazlíčky a zbytek normálních mužů raději uteče mezi eskymáky, aby se vyhnuli soužití se mstitelkami. S jejich drzým reptáním si však nové feministické oddíly časem jistě poradí...
Ale vážně - jako další hřebík do rakve je genderové šílenství dobře načasováno i když se může někomu zdát, že se jedná o pokrok, co nám zajistí novou a radostnou budoucnost. Do cesty tomuto pokroku se nesmí stavět nic 'přežité a zastaralé' a na index se pomalu dostávají i pohádky pro děti, jako třeba ta 'O Popelce', či 'O Sněhurce', které dětem poskytují 'nežádoucí genderový vzor'.
Jistě, že tradiční společenské role obou pohlaví byly v mnohém svazující, nicméně obyvatelstvo si na ně do určité míry zvyklo už proto, že vymezení bylo víceméně čitelné. Současný trend ale směřuje spíše k nečitelnému chaosu a nejistotě, ve které je riziko uvažovat samostatně. Řízení tohoto chaosu pak ještě rádi přenecháme těm všem odborníkům, kteří ho vytvořili.
Fr. Filip Dvořák
(autor je publicista, rocker a dobrodruh)
https://www.facebook.com/frantisekfilip.dvorak
František Filip Dvořák
Kdopak nám tu rozeštvává lidi ?
Úhybný manévr uličníka, co potají vypustí pšouk a rychle se vytratí z místa činu, aby byl mimo podezření - ustavila naše vláda na běžnou politickou praxi.
František Filip Dvořák
Patologie - cesta k moci
Civilizační choroby jsou na vzestupu, Sociální napětí si vybírá svou daň. A vůli k uzdravení má organismus jen tehdy, pokud průvodní 'výhody' nemoci nepřevládnou nad jejími příznaky
František Filip Dvořák
Pravidlo velkého a malého násilí
Když se konflikt řeší pěstí, nikdo nečeká, že to skončí podepsanou mírovou smlouvou. Pepa se v hospodě popere s Frantou, ráno si podají ruku a pivo se točí dál... Ale to je chyba - propásli jsme netušené možnosti
František Filip Dvořák
Občan jako nepřítel státu
Stát to myslí vždycky dobře a jediný kdo mu to kazí jsou jeho občané. Proto by je chtěl mít nejraději v instantní formě, neboť přirozené lidské zdroje musí projít relativně pracnou úpravou
František Filip Dvořák
Jak dělat věci, aby nefungovaly
Někdy žasneme nad tím, jaké úsilí věnují naši představitelé na první pohled zbytečným věcem, aby pak ve výsledku tyto maličkosti zásadně ochromili požadovaný výsledek...
František Filip Dvořák
Záminky, výmluvy a nevhodné otázky
Vlastní odpovědnosti se naši politici již dávno naučili vyhýbat mnoha způsoby. Oblíbenou metodou jsou kouzelné mantry, jejichž účinnost sice může časem vyprchat, ale svůj účel splní dokonale.
František Filip Dvořák
Kdo jest bez viny, ať hodí Putinem!
Byl snad Putinovi aktivován čip? Nebo jsme toho 'šíleného medvěda' tak dlouho dráždili, až se utrhnul ze řetězů? Kdo ví? Každopádně hurá, měli jsme pravdu! A navíc - my jsme přece žádnou chybu neudělali...
František Filip Dvořák
Potkal jsem 'ilegálního' Covida..
"Kdy jsi naposled viděl ilegálního migranta? A jak jsi ho poznal? On se ti představil?" Podobně duchaplné argumenty slýcháme z řad ideologicky uvědomělých občanů poměrně často..
František Filip Dvořák
Potřebujeme vůbec ty čipy do mozku?
Samotné ideologie jsou možná zhoubnější než obávaná mRNA či grafen ve vakcínách a chemtrails dohromady...
František Filip Dvořák
Kolik ještě much jednou ranou?
Všechny tajné služby mají nějakého toho kostlivce ve skříni. Jde jen o to, kterým se momentálně rozhodneme strašit a kolik much tím hodláme zabít.
František Filip Dvořák
Může to být ještě horší...
Nad změnami, které se udály za poslední rok by mnohý z nás jistě zaplakal. Optimista si však dovede představit dopady ještě horší a radovat se, že zatím nenastaly.
František Filip Dvořák
Jeden virus nestačí
Celá pandemie koronaviru se ukázala jako jeden velký test. Otázkou zůstává - komu a za jakým účelem budou výsledky tohoto testu sloužit?
František Filip Dvořák
Rozhádaní a zranitelní ?
Táhnout za jeden provaz je lepší než na něm viset. Přesto nám ta první varianta šla v dějinách podstatně hůře.
František Filip Dvořák
Udavači všech zemí - spojte se!
Za dobu lidské existence se udávalo za všechno možné. Udání a obvinění z politických důvodů patří mezi ta nejstarší v dějinách a jejich účelovost..
František Filip Dvořák
Arogance - znamení doby
Systém potřebuje lidi frustrované a naštvané, aby mohl této jejich negativní energie využít. Je jen třeba dělat vše pro to, aby se cílem hněvu nestaly elity tohoto systému ale samotní lidé mezi sebou.
František Filip Dvořák
Špatná karma Evropy?
Vnitřní rozklad, popření hodnot a kolonizace naruby - tak vypadá Evropa dnes. Na tyto problémy jsme si však zadělali už hodně dávno...
František Filip Dvořák
Žádoucí a nežádoucí konspirační teorie
Takzvané konspirační teorie jsou naším politickým a mediálním meinstreamem obvykle pokládány za cosi nekalého a zavádějícího. Když se to ale hodí, tak...
František Filip Dvořák
Myšlenkové kotrmelce politické korektnosti
Zdá se, že je všudypřítomná. V masových médiích, na parcovištích, úřadech, či školách, kde si naše děti osvojují ten správný světový názor.
František Filip Dvořák
Kdo z koho ve střetu kultur ?
Bojovníci Islámského Státu se vracejí domů do Evropy. Místo vězení a odsouzení si prý zaslouží spíše psychoterapeutickou pomoc. To už se nám ti sluníčkáři úplně zbláznili?
František Filip Dvořák
Falešná hra na sociální smír
Hlavní problém tzv. konzumní společnosti nespočívá v nenažranosti samotné, ale v podmiňovacím programu našeho kolektivním podvědomí, který ji generuje a posvěcuje.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 43
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1681x